ČESKÉ NEZÁVISLÉ DOPRAVNÍ SDRUŽENÍ
Portál redakce stránek Ústecké Tramvaje a Ústecká Městská Doprava
WWW.USTECKETRAMVAJE.COM
Jihlava

Jihlavské tramvaje

uvodni_obr
Jak již bylo zmíněno v úvodu, hlavním podnětem ke vzniku hromadně přepravy osob v královském městě Jihlava byla poměrně velká vzdálenost železničního nádraží od centra města. Nádraží bylo předáno ke svému účelu již v roce 1871 a od začátku se potýkalo s problémem přepravy osob do města. Koňské fiakry tuto službu brzy přestaly kapacitně zvládat, omnibusy sloužily pouze pro "vyvolené" a místní hotely. Radní se rozhodli proto situaci řešit. Z prvního nápadu, vybudování parní tramvaje, naštěstí sešlo a tak 12. září 1906 bylo rozhodnuto o výstavbě elektrické dráhy mezi nádražím Severozápadní dráhy a Horním náměstím. 14. prosince téhož roku zadala městská rada vypracování návrhu jejího provedení firmě Leo Arnoldi z Vídně. Pro trať byl zvolen, tehdy pro malé města běžný, metrový rozchod a stavební práce započaly roku 1908. Provoz na této krátké, leč pozoruhodné, tramvajové trati byl zahájen již 26. srpna 1909. Trať měřila 2,8 kilometru. Je poměrně známý fakt, že koncese byla udělena až 15. září téhož roku. Připomeňme si kudy vlastně trať vedla. Od dnešního hlavního nádraží pokračovala Havlíčkovou ulicí na náměstí Svobody, dále Komenského ulicí na jihlavské Horní náměstí. Jednokolejná s osmi zastávkami byla do roku 1934 ukončena vidlicovitě tj. ne klasickými výhybnami. Provoz byl zabezpečen třemi výhybnami (od roku 1934 pak celkem pěti), a to v Bahnhofgasse - Nádražní ulici (0,465 km), u Elektrizitätswerk - vozovny (1,455 km) a u Josefsplatz - náměstí Svobody (2,054 km). Ve výše zmíněném roce 1934 přibyly výhybny na obou konečných stanicích a v Komenského ulici odbočka k poště (2,422 km). Celkem se na jihlavské elektrické dráze nacházelo 3102 metrů kolejí a deset výhybek (od roku 1934 pak 3180 metrů kolejí a 13 výhybek). Trať byla v kilometru 1,366 napájena z městské elektrárny dvěma dynamy o výkonu 32 kWh, poskytujícími stejnosměrné napětí 500 V (od roku 1934 bylo napětí zvýšeno na 550 V). Vozovna byla zhruba uprostřed tratě, u městských jatek. Tento objekt je také to jediné co z tramvají v Jihlavě zbylo. Tramvaje v Jihlavě sloužily bez větších problémů až do roku 1945, kdy se nad nimi pomalu začínalo smrákat. Ihned po válce, tj. ještě v roce 1945, městská rada opět rozhodla, tentokráte však o postupném nahrazení tramvají trolejbusy. Přípravy na výstavbu trolejbusů také ihned započaly. Protože první trolejbusová trať měla beze zbytku nahradit, muselo dojít nejdříve k ukončení tramvajového provozu, neboť tramvajová trať překážela budování trolejbusových trolejí. K prvnímu zastavení provozu došlo 15. července 1947, kdy došlo k zastavení v úseku nádraží - jatka. Tramvaj zde byla prozatím nahrazena městskou autobusovou dopravou, která byla ve městě zřízena již roku 1942. Agonie jihlavských tramvají trvala ještě více jak rok, kdy 12. listopadu 1948 byl provoz ukončen definitivně. A i s ukončením provozu se spojuje kuriozita s administrativou. Zastavení provozu bylo povoleno se zpětnou platností až 24. ledna 1949 a to od 5. prosince 1948! Tím byla udělána definitivní tečka za třetím nejmenším tramvajovým provozem v dnešní ČR (Těšín, M. Lázně), který byl v provozu 49 let.
::Úvod ::Redakce ::Kontakt