Je nepřehlédnutelný. To bylo první, co jsem si pomyslel, když jsem poprvé spatřil Tedom Kronos, plynový autobus, jezdící na zkušebních jízdách s cestujícími v Liberci (ve vlastnictví ČSAD Liberec), na vlastní oči. Jeho nádherný design opravdu nadchne, i když najdou se i takoví, kterým se nezamlouvá. Přijel k nástupní stanici s neuvěřitelnou lehkostí a elegancí. O výskytu tohoto autobusu v Liberci vědělo velké množství lidí. Bylo totiž neuvěřitelně narváno... Motor Liaz předělaný na CNG pohon je neuvěřitelně tichý, je sice citelně slyšet, ale oproti jiným CNG autobusům je opravdu tichý. Ustavičné klepání v motorech Ekobus se zde neozývalo. Navíc s ním Tedom jede neuvěřitelně živě. Interiér vypadá vcelku dobře, ovšem kamenem úrazu jsou sedadla Arianne Fainsa, známá také z tramvaje T6. Jsou nevzhledná a nepohodlná. V interiéru je sedadel sice velké množství, ale místo na nohy je přesto ucházející. Výhodou je dostatek tyčí na držení, i při plném nákladu cestujících se každý pasažér měl čeho držet. Strop je zajímavě klenutý, na jeho dveřní straně je po celé délce autobusu několik blinkrů, které blikají na znamení, že autobus na zastávce zastaví. Ovšem tyto blinkry po čase otráví jízdu svým ustavičným svícením. Na místě pro invalidy jsou sklápěcí sedačky s ohyzdným potahem a špatným tvarováním. Podobná je i lavice úplně vzadu. Dveřní bzučák má pouze akustickou signalizaci, a to ještě špatně slyšitelnou. Na nerovnostech se Tedom chová poněkud nejistě, na horších silnicích poskakuje. Špatný je také rejd předních kol. Na ostřejších točnách se musí s autobusem couvat. Brzdy dokážou být velmi jedovaté, když jsem se o tom přesvědčil na vlastní kůži, málem jsem spadl. Celkově je Tedom Kronos 123G velmi dobrý ekologický autobus, který by se v libereckém vozovém parku opravdu vyjímal. A jedna perlička na závěr: Evidenční číslo je 620, ale lze to poznat jen na malém papírku za zadním oknem.